V trestním zákoně jsou zakotveny výjimky, kdy si člověk může život i majetek bránit aniž by se vystavil nebezpečí právního postihu. Jedná se o tzv. okolnosti vylučující protiprávnost. Jde o jednání zdánlivě podobné trestnému činu. Tato jednání jsou trestním zákoníkem výslovně dovolená a nejsou pro společnost nebezpečná.

Trestní zákoník zakotvuje pět okolností vylučujících protiprávnost, a to krajní nouzi v § 28, nutnou obranu § 29 a oprávněné použití zbraně § 32. Právo zakotvuje i další okolnosti vylučující protiprávnost, řadí mezi ně přípustné riziko § 31 a také svolení poškozeného § 30, výkon dovolené nebo přikázané činnosti. My se však zaměříme pouze na krajní nouzi a nutnou obranu.

Rozdíl v rámci krajní nouze a nutné obrany je v tom, že u krajní nouze nesmí být následek jednání stejně závažný, nebo závažnější, než ten, co hrozil, zatímco u nutné obrany se nehledí na následek, ale především na přiměřenost způsobu vedení nutné obrany (laicky řečeno).

§ 28 Krajní nouze

(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem.
(2) Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.

Krajní nouze směřuje k odvrácení nebezpečí nejrůznějšího charakteru a během činnosti vedoucí k odvrácení musíte porušit zákon, například něco poškodit. Může jít o katastrofu, účinek přírodních sil, napadení zvířetem, uzavření osoby či zvířete v prostoru nebo akutní zhoršení zdravotního stavu. Můžete chránit nejen své vlastní zájmy, ale i zájmy jiných osob.

§ 29 Nutná obrana

(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem.
(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

Jedná se o odvrácení útoku, který bezprostředně hrozí nebo trvá. Zároveň způsob obrany nesmí být tzv. zcela zjevně nepřiměřený, s čímž souvisí podmínka přiměřenosti. Když si vezmeme extrémní příklad, tak pokud dostanete facku a vy dotyčného zastřelíte, tak se nejedná o nutnou obranu. Na druhou stranu, pokud vidíte, že se útočník napřáhne a chce vás udeřit, máte právo se bránit a nečekat až úder padne. V rámci nutné obrany můžete odvrátit útok mířený na vás, ale i na někoho jiného (je tedy možná pomoc v nutné obraně, kdy je pomáháno někomu jinému, na koho útok směřuje).

Zdroje:
https://is.muni.cz/th/gc6n1/Krajni_nouze_a_nutna_obrana_jako_okolnosti_vylucujici_protipravnost.pdf
https://www.armed.cz/clanky/nutna-obrana-a-krajni-nouze/
https://www.taurusclub.cz/2015/05/sebeobrana-co-je-to-nutna-obrana-a-krajni-nouze/