Samuel chtěl, aby jeho syn byl všestranný sportovec, a tak chodil na plavání, dělal gymnastiku, a později exceloval v zápase a boxu. Roku 1928 Imi zvítězil ve Slovenském šampionátu v zápasu juniorů a 1929 v šampionátu dospělých borců (v lehké a střední váze). Tentýž rok zvítězil i v národním šampionátu v boxu a v mezinárodní soutěži v gymnastice. Během následujících let se Imi zaměřil především na zápas, ve kterém byl jak zápasník, tak i trenér. Každý rok Imi vyhrál.

V polovině třicátých let, kdy se poměry v Bratislavě začaly měnit k horšímu, a často probíhaly fašistické a antisemitské boje, kde napadáni byli právě občané z židovské komunity, stal se Imi vůdcem skupiny Židů, kam patřili hlavně boxeři, vzpěrači a zápasníci. S nimi se snažil zabraňovat násilníkům, aby vstupovali do čtvrti obývané Židy a páchali zlo. Mezi lety 1936 až 1940 se Imi účastnil na mnoha násilných střetnutí.

Roku 1940 Imi opustil domov, rodinu a přátelé, a nalodil se na poslední loď s emigranty, které se podařilo prorazit nacistickou blokádu. Loď se vydala do tehdejší Palestiny, nynější Izraele, ovšem jeho cesta trvala dva roky, protože loď ztroskotala v Řecku. V roce 1944 začal Imi s tréninkem bojovníků v oblastech, ve kterých byl expertem, a to ve zvyšování fyzické kondice, plavání, zápas, používání nože a obraně proti útokům nožem. V tomto období také trénoval několik elitních jednotek Hagany a Palmachu (Hagana byla předchůdce speciálních jednotek IDF) a různé skupiny policejních důstojníků.

Rok 1948, doba, kdy vznikl stát Izrael a byly zformovány jednotky IDF, se Imi stal hlavním instruktorem ve škole IDF pro zvyšování a udržení fyzické kondice, a krav magy pro fyzickou a bojovou přípravu. V IDF byl Imi přibližně 20 let, během kterých vyvinul a zdokonalil svou unikátní metodu sebeobrany a boje zblízka.

V dobách, kdy skončil aktivní službu v armádě, začal Imi upravovat systém krav maga pro civilní použití. Jeho nová metodika byla vypracována tak, aby ji mohli používat ženy, muži ale i děti. Aby umožnil civilnímu obyvatelstvu se krav magu učit, otevřel Imi dvě tréninková centra, jedno v Tel Avivu a druhé v Netanji, svém bydlišti.

Imi byl velice vitální a aktivní muž i na sklonku svého života, kdy dohlížel na průběh výuky krav maga, přispíval radou a znalostí, a stále vylepšoval a zdokonaloval systém.

Imrich Lichtenfeld, učitel, bojovník a velký člověk odešel 9. ledna 1998 v 87 letech brzy ráno v nemocnici, kam se dostal o pět hodin dříve. Jeho druh, přítel a nástupce, Eyal Yanilov, seděl vedle jeho lůžka až do konce.